Právo na náhradu škody a nemajetkové újmy nejen v trestním řízení
Po cestě do práce se vám stala dopravní nehoda? Nepovedená krádež vyústila ve fyzickou potyčku? Neopatrný cyklista vás srazil na chodníku, či jste byli jako cyklista sraženi vozidlem? Viník v takové situaci nese odpovědnost za náhradu škody na majetku a újmy na zdraví. Vaše nároky můžete uplatňovat mimosoudně i před soudem či správním úřadem. O tom všem je tento článek.

1. Jaká práva má poškozený obecně?
Poškozený má dle § 43 Trestního řádu několik práv, kterých může (ale nemusí) využít. Mezi ně patří právo činit návrh na doplnění dokazování, právo nahlížet do spisů (§ 65), účastnit se sjednávání dohody o vině a trestu, účastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání konaného o odvolání nebo o schválení dohody o vině a trestu a před skončením řízení se k věci vyjádřit. Stejně tak má poškozený právo navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu (tedy újmu na zdraví), jež byla poškozenému trestným činem způsobena, nebo vydat bezdůvodné obohacení, které obžalovaný na jeho úkor trestným činem získal.
2. Co je potřeba udělat, aby mu byla přiznána náhrada újmy anebo odčinění škody a do kdy to musí učinit?
Obecně má poškozený právo žádat tři různé nároky upravené v § 228 Trestního řádu. Jsou jimi:
- náhrada majetkové škody způsobené trestným činem,
- odčinění nemajetkové újmy způsobené trestným činem (například zranění),
- vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem.
O těchto nárocích se rozhoduje v takzvaném adhezním řízení, které je součástí trestního řízení s pachatelem a z toho důvodu se taktéž řídí trestním řádem. Může tak nahrazovat občanskoprávní řízení, kde by mohl nárok být uplatňován taktéž.
Aby však soud vůbec mohl rozhodnout, je nejprve třeba podat návrh (§ 43/3 Trestního řádu). To je velmi důležité, jelikož bez něj soud o přiznání nároku nerozhodne. Návrh je potřeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování (o jeho zahájení budete vyrozuměni), nebo je-li sjednána dohoda o vině a trestu, nejpozději při prvním jednání o ní. V návrhu musíte specifikovat z jakých důvodů a v jaké výši náhradu škody nebo odčinění nemajetkové újmy vyžadujete. Je dobré být co nejkonkrétnější, ideálně i s předložením vlastních důkazů. Soud totiž může, pokud mu z vašeho návrhu není vše jasné, žádat doplnění podkladů do určité lhůty, či může v nejzazším případě mít za to, že jste neučinili podání včas a řádně, protože z něj neplynulo, co požadujete a v jaké výši.
Poznámka:
Nenechávejte proto vyčíslení svých nároků na poslední chvíli. O hlavním líčení můžete být informováni pár týdnů před jeho konáním, a pokud budete teprve shánět veškeré lékařské zprávy a osobu znalce, která Vám ohodnocení vypočítá, nemusíte vše stihnout.
3. Jak soud může rozhodnout?
Soud může poté rozhodnout několika způsoby. Pokud Váš návrh bude kompletní i s důkazy a posudky, je možné že soud uloží obžalovanému povinnost k náhradě škody a újmy.
V opačném případě, tedy pokud výsledky dosavadního dokazování neobjasní váš nárok vůbec nebo jen částečně, může vám soud přiznat jen část. Potom vás odkáže s vaším nárokem z části nebo zcela do řízení ve věcech občanskoprávních.
Soud tak může taktéž učinit pouze z důvodů takzvané procesní ekonomie, tedy pokud by mu připadalo, že by část dokazování o náhradu škody nebo nemajetkové újmy byla natolik komplikovaná a rozsáhlá, že by podstatně protáhla řízení.
4. Co když neuplatníte nárok v trestním řízení?
Nemáte povinnost nárok uplatnit v trestním řízení a pokud tak neučiníte, váš nárok nezanikne. Můžete jej tedy stále uplatnit v občanskoprávním řízení.
5. Co když vás soud odkáže do občanského řízení?
Jestliže vás soud odkáže do občanskoprávního řízení, je třeba podat žalobu na náhradu škody či nemajetkové újmy dle § 2956 a následujících občanského zákoníku k příslušnému soudu. Následně vás čeká soudní řízení dle občanského soudního řádu.
6. Uplatňovat v trestním řízení, nebo přejít do občanskoprávního?
Adhezní řízení (řízení o škodě v rámci řízení o vině a trestu) má své výhody i nevýhody.
- Umožňuje poškozenému, aby během trestního řízení s obviněným rovnou vyřešil svůj nárok a nemusel jej řešit během občanskoprávního sporu. Můžeme to zjednodušeně vnímat jako řízení 2v1. Jinými slovy nemusíte čekat na odsouzení pachatele a podávat žalobu k občanskému soudu, ale již v rámci trestního řízení bude o vašich nárocích rozhodnuto.
- Poškozený nemusí platit soudní poplatek ani nenese náklady řízení a právního zastoupení v případě neúspěchu, které se při delších sporech mohou vystoupat na vysoké částky.
Pokud tedy máte možnost nárok v trestním řízení uplatnit, stojí to za to. V nejhorším případě skončíte před občanským soudem – kde byste byli tak jako tak, pokud byste nárok vůbec neuplatnili.
7. Mimosoudní řešení odškodnění
V situacích, kdy jste poškozeni v důsledku vámi nezaviněné dopravní nehody či v důsledku pracovního úrazu vstupuje do hry navíc pojišťovna. V situaci, kdy je věc do jisté míry jasná, jsme schopni za vás nárokovat odškodnění ještě před skončením trestního řízení u pojišťovny, a také jej v některých případech dostat vyplaceno před vynesením rozsudku o vině a trestu.
Občanskoprávní řízení je zdlouhavé a pro klienty finančně náročné, ale i v těchto případech si bereme odměnu teprve z úspěšně získaného plnění. Proto se snažíme pro naše klienty získat odškodnění co nejrychleji a nejefektivněji.
Rádi pomůžeme i Vám.


